#2 Prázdné regály

Tohle si milé děti nedokážete představit vůbec! Za komunistů byl nedostatek úplně všeho. Stojíte pořád ve frontě na mléko, na toaleťák, na zubní pastu, na jagurt, na maso, na plavky, nedej bože na banány, nebo pomeranče ze spřátelené komunistické Kuby. A většinou už na vás nevyzbyde. Maximálně vám nějaký kamarád prodavač schová něco „pod pultem“ a vy mu pak přilepšíte nějakým výrobkem z fabriky, kde pracujete. Normálně to v té fabrice ukradnete, protože to nikdo nezjistí. Prostě normální výměnný obchod – barter. Dřív se totiž říkalo, že kdo neokrádá stát, okrádá rodinu…

Když byste si chtěli postavit z náhradních dílů kolo favorit, tak byste si součástky v případě štěstí dali dohromady za jeden rok. Raketu na tenis byste časem sehnali, ale tenisové míčky jen tak ne. Na ukázku sem dávám jedno z mnoha frustrujících videí té doby:

Jak můžete vidět, ta trpělivost lidí ve frontě a zároveň jejich tichá frustrace je z dnešního pohledu neuvěřitelná. Velkou roli v tom totiž hrál všudypřítomný strach něco říct nahlas. Aby neměli problémy v práci, aby se syn dostal na nějakou rozumnou školu…Smutně vtipné jsou ty reakce vedoucích prodejen a komunistických plánovačů výroby: „není dost kečupů, protože nepřišly víčka…“, „není dost plavek, protože je sezóna…“. Je to jak z nějakého absurdního filmu – Poláci, když něčemu nerozumějí a přijde jim to neskutečně absurdní, tak na to mají specifický termín „Český film“.

Ale tohle byla brutální realita našich všedních dní.

 

Připojte se k diskuzi

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *