#19 Televizní estrády

Když máte co jíst, nemusíte nic řešit a k tomu vás ještě někdo pobaví, tak co by vám vlastně mělo v životě chybět?

Do této situace se už kdysi dostali římští občané, kdy po zániku jejich republiky byli zbaveni svých politických práv, zpohodlněli, přestali přemýšlet, pracovat a začali věřit těm „nahoře“ co jim vládli a svůj čas věnovali pouze zábavě. Prostě čistá hlava, která do toho nebude vládcům mluvit. Ideální stav. Hlavně že to nějak funguje. Říkalo se tomu „chléb a hry„. S Římany to dobře nedopadlo…

O pár tisíc let později se tímto inspirovali komunisty.

S „chlebem“/jídlem to bylo po válce a v padesátých letech trochu slabší ale hlavně chyběly „hry“/zábava. Aby lidi byli spokojeni a nestarali se o politiku. A nechali komunisty v klidu vládnout. To se povedlo se spuštěním televizního vysílání. Do té doby fungovalo pouze rádio a noviny (na internet zapomeňte!).

V roce 1953 začala vysílat Československá televize (ČST).

Podívejte se na první vysílání:

Když ovládáte, nebo vlastníte takhle silný prostředek ze kterého můžete mluvit k celému národu, tak máte vyhráno. Je jedno jestli jim chcete prodávat třeba Vodňanské kuře, nebo politickou stranu. Každý den můžete těm lidem servírovat jakékoli nesmysly, které vás napadnou a lidi tomu budou dost často věřit. Můžete vysílat falešné zprávy, můžete vysílat jen dobré zprávy z aktuálního dění, nedobré zprávy taktně zamlčíte a nebo je lidem podáte tak, že to je vlastně všechno skvělé, zalité sluncem a plně pod kontrolou.

No a večer vysíláte jako bonus nějaký pohodový film – jednou v češtině, podruhé vo slovenštině, nebo dokonce estrádu v obou jazycích. Starosti můžete hodit za hlavu, na vše ostatní je tady…Komunistická strana.

Aby dojem pohody a zábavy byl dokonalý, potřebujete důvěryhodné a veselé herce, zpěváky, baviče, tanečníky a moderátory. V tom nebyl vůbec žádný problém, protože pro takové lidi je televize terno. Jakmile se stanou známými mezi lidmi, budou populární a vydělají více peněz… Stačí jen jít trochu soudruhům komunistům na ruku…

Na umělce je, bohužel pro ně, vždycky více vidět, než na ostatní. Jak moc se kdo komunistům zaprodal a proč ať posoudí někdo jiný. Mnozí z nich na to asi nejsou hrdí, někteří to brali jako nutné zlo, aby mohli dělat i jiné věci a někteří to brali tak, že alespoň lidem v šedém komunismu udělali nějakou radost ze života. A pokud dnes neovlivňují věci veřejné, vůbec bych je nepranýřoval. Prostě bych jim „kolektivně“ odpustil (tedy pokud neudělali vyloženě někomu nějakou prasárnu).

Pro ilustraci sem dám pár ukázek tehdejších spolutvůrců komunistické zábavy:

A na ukázku jedna pravidelná estráda Televarieté…

…a show Možná přijde i kouzelník:

Dalšími pravidelnými trháky byly třeba Dva z jednoho města, Hádej, hádej hádači, Vysílá studio A, Šance pro dva…

Prostě chléb a hry…Čím se nechávate zabavit vy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *